Stres na pracovišti

Stres je problémem moderní doby. Způsobuje spoustu psychických i fyzických problémů. Zbavit se ho bývá někdy velmi těžké. Je důležité si uvědomit, že stres nezpůsobují jen vnější okolnosti, ale především naše psychika. Ta je totiž sama o sobě často k oněm vnějších okolnostem příčinou. V případě stresu na pracovišti je ale třeba se zaměřit i na strukturu firmy, organizaci práce, nadřízené, komunikaci či samotné vztahy.

Pro kouče je důležité, od koho vzejde podnět k řešení situace, protože jenom ten ji skutečně řešit chce. Je proto ideální, když jej chtějí odstranit jak samotní zaměstnanci, tak vedení.

Stres v principu není vždy špatný a má i svůj význam. V pravěku například pomáhal lidem v útěku před zvířetem, nebo naopak dával popud k lovu. Dnes nás stres stimuluje k práci, k řešení problémů. Například nesplácíme půjčky. Až stres způsobený výzvou exekutora nás přinutí jednat a vyhnout se tak například prodeji našeho majetku v dražbě.

Jenomže stres má svoje rizika, kterým jsou nejen zdravotní problémy, ale například i zhoršující se vztahy s okolím. Jeho přemíra totiž může způsobit, že na svoje partnery či přátele nemáme čas, reagujeme podrážděně, velký tlak často řešíme alkoholem.

Lze dosáhnout spokojeného soukromého i pracovního života bez stresu? Myslím si, že ano, jen je třeba vyvinout aktivní přístup ke všemu. Hledat problémy dříve než si najdou nás. Například právník nezažije stres s exekuce, nebo jen výjimečně. Je to proto, že je v oblasti práva aktivní a tudíž zběhlý. Ví, že soudními náklady a náklady exekutora mu výrazně vzroste dluh, a tudíž si nedovolí nesplácet svoje závazky.

 

Co může udělat pro zmírnění stresu zaměstnanec?

V pracovní oblasti lze s ohledem na předchozí odstavec doporučit co nejdůslednější plnění úkolů, člověk se tak vyhne konfliktům s nadřízenými, hrazením škody, manka apod. Jedním z nejvíce stresujících zaměstnání jsou projekty financované z fondů EU. Důvodem jsou v tomto případě nedostatečně určené nebo komplikované směrnice, jejich neznalost samotnými poskytovateli dotací. Zaměstnanec tak nikdy neví, kdy mu peníze, s nimiž počítal, vezmou. V tomto případě je třeba být aktivní do té míry, že vše ve zvýšené míře konzultujete s poskytovatelem dotace či jinými příjemci.

Je tedy třeba být velmi aktivní. Vše ale souvisí s psychikou a tím, jak nás práce baví. Je těžké být například aktivní a iniciativní v práci, která nás nebaví, nebo pro níž nemáme předpoklady.

 

Co může udělat zaměstnavatel?

V případě pracovního stresu je třeba hledět ještě na jednu skutečnost. Zaměstnanec není sám sobě pánem a na některé stresující faktory proto zkrátka nemá vliv. Může být například zahlcen prací nikoliv proto, že by nebyl pracovitý, ale proto, že ji jeho nadřízený neumí efektivně rozdělit. Je proto důležité, aby stres na pracovišti řešili i vedoucí těchto firem. Podle druhu problémů je pak třeba se zaměřit na organizaci práce, výběr vhodných zaměstnanců na vedoucí i podřízené pozice, vztahy na pracovišti.

Obecně lze firmám doporučit lepší komunikaci mezi zaměstnanci i nadřízenými. Komunikace dává zpětnou vazbu těm, kteří rozhodují. Komunikace navíc vnáší do vztahů jasno, a to obrousí mnohé konflikty, které mohou být taky příčinou stresu.

Další z obecných rad je vytvoření smíšeného kolektivu. U čistě mužských kolektivů může pomoci zaměstnat ženy, neboť ty vnášejí do firemní kultury novou přínosnou energii. To samé zase platí i pro opačné případy. Čistě ženským kolektivům zase může pomoci muž se svým méně osobním pohledem.