Jak konstruktivně kritizovat

Konstruktivní kritika je důležitý předpoklad fungování jakéhokoliv společenství osob, ať už se jedná o pracovní tým nebo partnerskou či jinou oblast. V případě pracovního týmu má každý z nás trochu jiné představy o jeho fungování, vnáší do něj svoji osobnost, postupy. Práce v týmu má svoji výhodu mj. proto, že zde nedochází k pracovním extrémům, jako je nečinnost, nebo naopak horečnatá aktivita či špatné směřování firmy při plánování.

Aby tým tuto vlastnost naplňoval, musí být všichni jeho členové k sobě navzájem schopni přistupovat kriticky a hlavně musí být schopni svoje poznatky sdělit druhému. Jak ale říct kritiku, aby neurazila a byla účinná?

Můžeme si pomoci dalšími měkkými dovednostmi, zejména empatií, otevřeností a sebevědomím. Konstruktivní kritika by měla směřovat k žádané změně chování. Jejím smyslem tedy není urazit či snížit člověka před ostatními. Aby tedy byla v této věci účinná, měli bychom pochopit příčiny chování kritizované osoby. A k tomu nám pomůže empatie, tedy schopnost se vcítit do myšlení druhého člověka, schopnost pochopit, kde jsou jeho hranice, které bychom neměli překročit.

S pochopením jednání druhých souvisí otevřenost. Neposuzujeme člověka podle svých představ o něm.

Např: Pavel v pondělí nestihl dokončit svoji práci, na kterou čekáme. Víme, že chodí často pozdě do práce, a tak máme tendenci jej za to zkritizovat.  Přišel ale do práce pozdě i ono pondělí, nebo kritizovaný problém vznikl jinak? Jestliže člověka obviníme z něčeho, co bylo ve skutečnosti jinak, potom si můžeme uzavřít vrátka ke společnému řešení problému.

 

Často vnímáme chybné jednání člověka jako útok proti vlastní osobě. To nás potom často irituje, vyvolává v nás hněv. Kritika řečená v hněvu je ale taky odsouzena k neúspěchu. Je to právě sebevědomí člověka, které dává kritizujícímu nadhled nad problémem. Sebevědomí znamená, že nevnímáme chybné jednání člověka jako útok proti vlastní osobě, jak se to často stává.

 

Předpokladem konstruktivní kritiky jsou kromě popsaných měkkých dovedností i další okolnosti. Je například důležité:

  • „kritizovat“ mezi čtyřma očima, nedělat z toho show pro ostatní kolegy
  • pro kritiku je vhodné zvolit sendvičovou metodu, tedy na jejím začátku zmínit vhodné vlastnosti, přístupy, postupy kritizovaného, na konci pak navrhnout pozitivní řešení do budoucna
  • nekritizovat člověka či jeho povahové vlastnosti, ale konkrétní problém či jeho řešení
  • umět kritiku včas ukončit.

 

Umění konstruktivní kritiky je velmi důležité pro fungování týmu. Některé jeho části se dají naučit snadněji, jiné zejména ty týkající se empatie, sebevědomí vyžadují trochu více snahy a odhodlání. Ale zvládnout se dají a musí, chceme-li být užitečnými členy týmu, chceme-li, ať naše nápady a přínos neskončí někde v zapomnění.